Velký útěk

Kluci dnes krátce po poledni vzali čáru skrze (nedopatřením) otevřená vrata - bohudík jsou natolik inteligentní, že se vydali obvyklou trasou na pole u jejich sadu, které akorát den předtím uvláčeli a zaseli. Jejich zvednuté ohony a především oblaka zvířeného prachu nám ukazovaly směr, kterým se naši dobrodruzi vydali. Sice nebyli natolik diplomaté, aby vběhli do svého vlastního výběžíčku ... ale - přecijen majíc ohledy na to, že za nimi funíme přes pole jen tak v pantoflích - vběhli alespoň do zahrady hned vedle, kde okamžitě zabořili čumáky do krásné čerstvé zelené travičky. Pochutnávajíc si na zeleni se nechali vcelku bez reptání ulovit - tedy alespoň Prim. Bolek to přecijen pojal poněkud veseleji a několikrát se pokusil svého parťáka rozhýbat, když se okolo něj tryskem prořítil. Prim je ale prostě gentleman (gentlehorse) a byť by se mi jediným pohozením hlavy mohl vysmeknout (v zápalu lovu jsme doma nechali i vodítka) - to prostě neudělal - a k Bolkově smůle se nechal jako beránek odvést jen na ohlávce do výběhu, kam ho Bolek samozřejmě následoval :o) ... ale proč to vlastně celé píši - to jak Bolek pobíhal po čerstvě uvláčeném poli mne zase "umělecky" inspirovalo - ten kontrast byl zkrátka moc zajímavý a tak jsme si počkali na odpolední sluníčko a situaci opět zopakovali - tentokrát tedy již v naší režii - Prim dělal jako obvykle návnadu (držen na vodítku) a Bolek byl ponoukán k pohybu ... bez Prima se mu moc samotnému běhat nechtělo - ale když míním "umělecky" tvořit, tak se holt nedá nic dělat a musí se běhat :) .... (tímto děkuji oběma dvounohým důchodcům za nadhánění :)). Jen škoda, že jsme nestihli Bolka vykoupat ... to holt až příště :)

Fotečky z polního lítání můžete shlédnout ZDE.